Charakteristika školy: devítiletá, rodinná škola škola s věkově smíšenými třídami po dvojročích
Kapacita: 70 žáků
Adresa: Ráby 151, 533 52 Ráby
Proč zrovna V Pohybu? Tušili jste, že vás čeká stěhování?
Od začátku existence školy jsme měli pronajaté pouze tři učebny v DDM Beta v Pardubicích a věděli jsme, že tyto prostory nám do budoucna nebudou postačovat. Původně jsme se snažili rozšířit v prostorách DDM Beta, ale město Pardubice s našimi plány nesouhlasilo, a proto jsme se nakonec museli přestěhovat. Když jsme uvažovali nad jménem školy, chtěli jsme zdůraznit zejména potřebu dětí trávit čas venku a být aktivní a v pohybu. Tento princip se také odráží v naší koncepci výuky. Klademe velký důraz na čas strávený na čerstvém vzduchu a jednou týdně probíhá výuka venku. Název školy však má ještě další význam. Ve škole se neustále rozvíjí nejen děti, ale také pedagogové. Stále se vzdělávají, snaží se neustrnout na jednom místě, jsou v neustálém „pohybu“.
Jak se stalo, že řídíš školu, byla to plánovaná profesní dráha nebo spíš “náhoda”?
I když nejsem oficiálně zapsaná jako zakladatelka školy v rejstříku škol a školských zařízení, jsem jednou ze zakladatelek. Původně jsem neměla v úmyslu stát se ředitelkou školy. Ale jsem za toto rozhodnutí velmi vděčná, protože práce na budování školy a její řízení mě skutečně naplňuje a baví.
Jaké byly Tvé ředitelské začátky a jak se Ti škola řídí dnes?
Nastoupila jsem do role ředitelky školy uprostřed školního roku, kdy jsem měla ještě další pracovní závazky a malé děti. První pololetí bylo pro mě velmi náročné. V té době skončila původní ředitelka školy i další dva pedagogové. Museli jsme otevřít novou třídu a najít dva nové průvodce, asistentku pedagoga a vychovatelku školní družiny. Myslím si, že mi v tomto období velmi pomohlo štěstí, protože se mi podařilo najít nové zaměstnance, kteří se mi stali velkou oporou. Kromě jednoho zaměstnance zůstávají ve škole dodnes.
Co je pro tebe ve škole největším zdrojem radosti?
Nejvíce mě těší, že se nám podařilo vytvořit tým pedagogů, kteří si velmi rozumí, ochotně spolupracují a ve škole vytváří příjemnou a pohodovou atmosféru. Tato atmosféra se pak přenáší i na děti, které se ve škole cítí bezpečně a spokojeně. Samozřejmě se také setkáváme s problémy, ale dokážeme je konstruktivně řešit. Vztahy a atmosféra ve škole jsou natolik dobré, že škola je pro mě jako druhá velká rodina.
Co Ti práci nejvíce komplikuje nebo Tě tolik netěší?
Od začátku mého působení ve škole jsem považovala za největší problém nedostatečné prostory, které nám neumožňovaly další rozšiřování. Najít zázemí, které splňuje hygienické požadavky, bylo velmi náročné. Nyní jsme tento problém úspěšně vyřešili a obýváme budovu v nádherném prostředí pod Kunětickou horou. Pro nově vznikající školy je však stále výzvou a obrovskou komplikací vhodné prostory najít.
Jaká je Tvoje vize ideálního stavu školy?
S přestěhováním do nových prostor jsme se velmi přiblížili naší ideální vizi. Momentálně chceme navýšit kapacitu školy pro domškoláky, protože pro ně nám kapacita chybí. Naším cílem je mít ideálně 80 žáků v prezenčním studiu a 20 domškoláků. Také chceme dále pracovat na koncepci druhého stupně a navázat a rozvíjet kontakty s partnerskými školami v zahraničí. Současné prostory nám umožňují pořádat vzdělávací akce a semináře pro veřejnost. I to je oblast, na kterou se nyní budeme více soustředit.
V čem myslíš, že spočívají Vaše silné stránky? Co se Vám V Pohybu daří nejlépe?
Naší silnou stránkou je týmová spolupráce a práce na vztazích, a to nejen mezi pedagogy, ale také mezi dětmi. Myslím si, že se nám také daří najít rovnováhu mezi vedením dětí a jejich sebeřízeným vzděláváním. Silnou stránkou jsou také naši profesionální pedagogové, kteří jsou ochotni pracovat na sobě a hledat své silné stránky. Jsou vzorem pro naše žáky a vytváří společně kvalitní koncepci výuky inspirovanou různými pedagogickými směry, která se jim v daný okamžik jeví jako nejefektivnější pro daný problém, látku a žáka.
Kdybys byla ministryně školství s kouzelnou hůlkou a neomezenou mocí – jaké tři věci bys v českém školství změnila?
V českém systému vzdělávání vnímám značnou míru flexibility při stanovování koncepce školy a při výběru výukových metod a forem, čehož v naší škole bohatě využíváme. Kdybych byla ministryní školství a měla kouzelnou hůlku a neomezenou moc, ráda bych provedla následující tři změny:
- Zvýšila bych transparentnost a předvídatelnost financování soukromých škol, aby měly již před začátkem školního roku informace o výši normativu a mohly odpovědně plánovat rozpočet a výši mezd pro pedagogy. Rovněž bych se snažila snížit administrativní zátěž a zajistit stabilní financování dotací a grantů pro vzdělávání pedagogů a práci školních asistentů.
- Druhou změnou, kterou bych prosazovala, je revidování přístupu k hygienickým a technickým požadavkům na prostory škol. Často jsou tyto požadavky příliš striktní a zatěžující pro malé školy. Snížením těchto požadavků bychom umožnili školám snadnější přístup k vhodným prostorům a rozšíření svých kapacit.
- Posledním, ale rozhodně ne méně důležitým opatřením, je podpora plurality škol a jejich vzdělávacích koncepcí. Chtěla bych podporovat vznik soukromých i státních škol s různými pedagogickými přístupy, aby si rodiče mohli vybírat školu odpovídající jejich hodnotám a výchovným metodám i osobnosti dítěte. Zároveň bych se snažila snížit počet žáků ve třídách, protože větší počet žáků brání individuálnímu přístupu učitelů k jednotlivým žákům a omezuje možnosti aktivních výukových metod.